Vylévání srdce.

29. července 2009 v 20:59 | Ona píše... |  Sbírka

Stačil jeden pouhý večer, kdy jsi mi pomohl a upoutal jsi si mě k sobě něčím strašně silným, něčím co může být pouze láska.
Teď když si na to vzpomenu, proklínám ten večer, proč si se o mě sakra staral?!
Měl si mě tam nechat, měl si mě tam nechat svíjet se v bolestech se světem který se kolem mě jen a jen točil a s pláčem že z toho chci ven.
Ale ne, ty jsi musel sedět u mě, utěšovat mě, objímat mě, šeptat mi do ucha že to bude dobrý a pusinkovat.

Proč jsi to udělal?

Možná si cítil šanci..šanci kterou jsem ti nikdy předtím nedala.
Ano.To by bylo celkem v úvahu připadající vysvětlení.
A proto jsi mě potom odkopl?proto jsi mi dělal to co děláš doteď?protože jsem ti zlomila srdce, tak si ho musel zlomit i ty mě?
Zasloužím si to.To já z tebe udělala toho, kdo jsi teď.
Nechápeš to, ty jsi určitě netrpěl tolik co já, ty jsi denně neplakal, neležel skroucený v posteli nebo zamčený v koupelně na zemi, nedrápal sis kvůli mně paže.

Vždycky jsi byl pro mě někdo, koho jakobych znala odjakživa, vždycky jsi mě dokázal vyslechnout a pochopit, vždycky když jsem potřebovala byl jsi tu pro mě, kdybych si řekla objal bys mě a už bys mě nikdy nepustil.

Sakra, proč jsem ti nikdy nedokázala říct že tě mám radši než nejlepšího kamaráda?
Možná proto, že jsem si to ani neuvědomovala, věděla jsem že ty jsi někdo, o koho nechci nikdy přijít.

***
Teď už je to všechno jedno, všechno.
Nedokážu si představit, že jsem s někým jiným, nedokážu si představit že se držím s někým jiným za ruku a tak to prostě bude.

Udělal jsi ze mě trosku, nevyčítám ti to, nemám na to právo.
Jen mě to bolí.
Nedokážeš si představit co se mnou dělá jeden tvůj pohled.
Přestávám dýchat, nemůžu se udržet na nohou, přestávám vnímat okolí.
Dokážeš si představit co pro mě bylo, když jsi mě líbal?
Ty nevíš nic.


Nepište mi, že s tím mám něco dělat, nejde s tím nic dělat.

Miluji tě, a vždycky budu, na tebe už nikdy nezapomenu.

Pamatujte, i když sem nepíšu nic v tomhle smyslu, neznamená to že jsem v pohodě, nejspíš nikdy nebudu.
Ale to je jedno, jen jsem se potřebovala vypsat.


Destiny.life^^

 


Komentáře

1 (NoT)_StaR^-^ (NoT)_StaR^-^ | Web | 29. července 2009 v 21:43 | Reagovat

Je to krásně napsaný, ale ten obsah.. :( Bojím se, že jednou taky takhle skončím...

2 Invisible_Shadow Invisible_Shadow | Web | 29. července 2009 v 22:48 | Reagovat

Víš Werů.. to mluvíš o  tom Milanovi? Já.. nějak totiž nevím, co jste si udělali. Proč spolu nemůžete být..a tak.Ehm.. já vím, že se vůbec neznáme,ale.. nemohla by jsi mi to napsat na e-mail? (kitinka.sotonova@seznam.cz) Prosím. <3
Jestli né, pochopím to..:)

3 Strange_Angelic Strange_Angelic | 30. července 2009 v 0:07 | Reagovat

Nevím co už Ti psát. Pořád píšeš o stejným. A pokaždý se mi tvá bolest zapíchne do srdce ještě hlouběji.

Bolí mě to za tebe. Každá tvá slza je kapkou mojí krve. Neplakej. Já nechci vykrvácet.

Mysli na hezký věci. Na hezký zážitky s Denčou. Vymysli si svůj příběh. Svoji osobní pohádku. Kde budeš ty a někdo...Hlavně už ne ON.

Nezmírní to bolest v srdíčku...Jen pomůže zapomínat. Ne hned, ale časem...

4 AngeliQue AngeliQue | Web | 30. července 2009 v 23:37 | Reagovat

Vím, co prožíváš..
Je to šílené, jako kolotoč, ze kterého nemůžeš vystoupit.. My jednou najdeme odvahu ho zastavit a bud roztočit svým vlastním směrem a nebo prostě vystoupit... I kdybychom měly vyskočit...
Bolí to a bolet bude, snad to jednou přejde, i když ted tomu moc nevěřím.. ale ty musíš.. jsi silná Werunko moje Mám tě hrozně moc ráda.. <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.