Popření pravdy nám pomáhá ji unést

25. srpna 2011 v 13:56
Když si mi nedávno napsal... myslela jsem, že mi srdce vyskočí.
Znovu si mě zatáhl do svého života, znovu si mi dovolil alespoň na chvliku být v něm. Být s Tebou.. a mně bylo na jednu stranu skvěle, protože po dlouhých měsících jsem byla konečně celá.. ale na druhou se mi chtělo křičet, plakat a utíkat za Tebou.
Skočit Ti do náruče, tak jako jsem to dřív dělávala, znovu prosit abys mě nikdy nepustil a dýchat Tvou vůni.
Tu která mi dokáže srdce rozbušit kdekoli a kdykoli.
Ani nevíš jak je to těžké. Každý den si přeju být znovu součástí Tvého života, Tvého srdce.. ale bojím se, že sis dal vyměnit zámek na srdci a já už znovu klíč nedostanu. Dala bych za to všechno!
Jsem s Tebou, každý den, každou noc, ve svých snech usínám vedle Tebe a jen tak se tulím, ve svých snech jsme zase šťastní.
Vím, že kdybych dostala další a tentokrát poslední šanci, už bych Tě utéct nenechala. Ty jsi můj princ, ten od kterého bych se nechtěla ani hnout, ten po kom se mi tak děsně stýská.

Nejhorší na tom je, že můžu jen sedět, plakat a doufat, že snad jednou ..
 


Komentáře

1 Majka Majka | 25. srpna 2011 v 14:06 | Reagovat

Děvče, nechci ti ublížit tím, co ti napíšu. Ono je toto vždy pro mladou dívku bolestivé. Ale pokud si připustíme pravdivou situaci, teprve potom se s ní dokážeme vypořádat. Pokud je tvoje situace tedy konečná, obejmi se oběma rukama, třeba si i poplač, uleví se ti. Ale jen tehdy, pokud je tvoje situace s rozchodem chlapce jasná. Uvidíš, bude líp :-)

2 D D | 25. srpna 2011 v 17:21 | Reagovat

ale ono je to bohužel o mnoho složitější,než pouhý "rozchod" .. ;)
Já vím, že bude líp, ale teď je to krizovka..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.