Blázinec

6. června 2012 v 18:51 | Dee
Po delší době Vás zdravím,

jak se máte? u mě nic moc.. blíží se konec školy a já vážně nestíhám. Teď jsme se vrátili po dvoutýdenních praxích a jakoby se všichni učitelé zbláznili. Dneska dvě pololetky a k tomu ještě písemka z psychologie, zítra opět pololetka tentokrát z ekonomiky + ultra mega dlouhé zkoušení z angličtiny. Ne opravdu, přijde mi, že se z toho zblázním, mám do toho všeho autoškolu, kde se mi blíží závěrečky, takže lítám co to jde, opravdu kdyby to šlo, snad bych se i potkávala :D

Navíc v sobotu jsem přišla o hlas, nevím proč, pár dní předtím mě bolelo trochu v krku ale v sobotu se to zabilo úplně, musela jsem jenom šeptat, nejlépe nemluvit, což je pro mě dost velkej problém. Dneska už to bylo trošku lepší, už mám jen chrapot tak doufám, že se mi hlas brzy vrátí, protože je to vážně otrava! A navíc se nemůžu moc smát, protože mám příšernej smích, jak nějakej pískoš :D

Teď trošku z jiného soudku..


Už je to přes rok, co jsem Tě nechala jít a přijde mi to jako včera. Ty už si žiješ asi jiným životem, s jinou, ale já mám pořád naději, spíš nechci uvěřit tomu, že bys zapomněl všechno, co jsme měli když jsme byli spolu. Protože, to bylo jedinečné, nikdy jsem to nezažila, tu empatii a všechno.
Ani nevíš jak mě mrzí, to jak to dopadlo. Věř mi, že kdybych dostala poslední šanci, vybrala bych si Tebe, protože Tebe i po tom roce miluju. Jsi se mnou pořád, ve vzpomínkách a to se nezmění.
Když jsem Tě dnes potkala a ty jsi se usmál tak jako dřív, všechno se mi vrátilo nějak silněji, spíš mě ty všechny pocity co jsem se snažila potlačovat jakou dobu znovu praštily plnou silou. A já si přála skočit Ti do náruče jako jsem to dělávala.
Je mi to líto, můžu si za to sama, i za to, že nejsem šťastná. Protože při výběru jsem vybírala rozumem a ne srdcem, věř mi, že znovu bych to už neudělala.
Chybíš mi.

" Tolikrát jsem si přál, aby se mi to jen zdálo, že je to noční můra, po který přijde ráno, ale dávno už vím, že čas nejde ovládnout. Nejtěžší rozsudek - s tímhle pocitem stárnout. Tak dal bych cokoliv, klidně se upsal ďáblu, za vteřinu jistoty, že to bez tebe zvládnu. "
Tak zapomeň, nebo tě vzpomínání sejme.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.